genitiv
genitiv [-nytý-, lat.], druhý pád (na otázku koho, čeho, čí). Vyjadřuje omezenou účast (míru) děje na daném předmětu. Zákl. funkce ve větě: přívlastek neshodný (g. přivlastňovací, celkový, partitivní, podmětový, předmětový, vysvětlovací), předmět (genitiv partitivní, záporný), jmenný přísudek neshodný, podmět, příslovečné určení, doplněk.