sennárský sultanát
sennárský sultanát, fundžský sultanát - stará afr. říše v Súdánu, zal. na zač. 16.st. národností Fundžů, pravděpodobně nilotského pův. V době svého největšího rozmachu (17.-18.st.) zaujímal s. s. území od Kordofánu k etiopským hranicím a od Egypta k Fašodě. Stát se skládal z vlastního Sennáru (meziříčí Bílého a Modrého Nilu) a řady závislých oblastí. Jeho etnické jádro tvořili Fundžové, početnou složkou obyv. byli též Arabové, Nubijci a nilotské kmeny. V náb. převládal islám, dorozumívacím jazykem byla arabština. V Sennáru a v údolí Nilu se obyv. živilo zeměd. s umělým zavlažováním, ve vzdálenějších oblastech kočovným pastevectvím. Ve městech se rozvíjela řemesla (zpracování kovů, kožel., text. výroba) a obchod. Hl.m. Sennár mělo na konci 17. století přes 100 000 obyv. a bylo důl. křižovatkou karavanních cest. Převládaly feud. vztahy, hojně však byla využívána i otrocká práce. - S. s. zanikl 1821 , kdy byl dobyt armádou eg. místodržícího Muhammada Alího.
