frankfurtské Národní shromáždění
frankfurtské Národní shromáždění, první celoněm. dem. volený parlament 1848-49. Jeho vytvoření bylo umožněno březnovou rev. 1848; výzvy k jeho svolání ze strany liberálů a demokratů pocházejí z konce ledna 1848 (H. Gagern). 30. 3. se ve Frankfurtu nad Mohanem sešel se souhlasem panovníků něm. spolku (souhlas byl vynucen rev. událostmi) tzv. Vorparlament (předparlament), který připravil volby do Nár. shromáždění. K poradám Vorparlamentu byl za Cechy přizván F. Palacký, který však pozvání odmítl (v dopise do Frankfurtu z 11. 4. 1848 vysvětlil samostatné polit. cíle č. národa). Vl. jednání od 18. 5. 1848. F. N. s. nevyřešilo hl. úkoly burž. rev. v Německu - zbavit něm. panovníky politické a ekon. moci a vytvořit dem. stát. Převahu měli liberální a konzervativní poslanci, kteří pokládali f. N. s. za vrchol a ukončení rev. Ríšským správcem zvolili arcivévodu Jana Habsburského, který jmenoval říšskou vládu. F. N. s. vypracovalo dokument o zákl. právech něm. lidu (od 27. 12. 1848 říšský zákon), jehož obsahem byla proklamace burž. svobod. 28. 3. 1849 f. N. s. vyhlásilo dem. říšskou ústavu; pruskému králi byla po bojích mezi jednotltvými poslaneckými kluby (v.t. maloněmci, velkoněmci) nabídnuta něm. císařská koruna. V období po porážce rev. 1849 se f. N. s. rozpadlo; část poslanců se ještě sešla 6. 6. 1849 ve Stuttgartu (Rumpfparlament), byli však 18. 6. 1849 rozehnáni vojskem.
