formalizovaný jazyk
formalizovaný jazyk, aparát odvozování, dokazování a teorie vědních oborů, zejm. deduktivních věd, který se cestou formalizace na zákl. metod moderní log. vyhýbá nevýhodám běžného jazyka a stává se důslednou formalizací těchto oborů. Význam f. j. je potvrzován zejm. praxí i vývojem souč. kyb. a výpočetní tech. F. j. v širším pojetí tvoří kalkul spojený s interpretací. Kalkul tvořený souborem zákl. symbolů, souborem axiómů a souborem formačních (tvoření výrazů) a transformačních (odvozování) pravidel se stane f. j., doplníme-li jej sémantickými pravidly, připisujícími správně utvořeným výrazům kalkulu významy. F. j. může v souboru axiómů obsahovat i tvrzení mimolog. (zák. příslušné věd. disciplíny) a pak může popisovat příslušnou obsahovou oblast. V užším smyslu je f. j. symbolický jazyk tvořený výchozími symboly, pravidly tvoření výrazů a interpretací, tzn. proti širšímu pojetí nejsou axiómy a pravidla trasformace pokládány za součást f. j., ale za jeho logiku.
