falanga obecně

falanga [řec.], falanx; starověký bojový šik členěný do hloubky (8 řad, od 4.st. př.n.l. až 25 řad) a čítající 4-16 tisíc mužů. Do boje zasahovaly většinou jenom první dvě řady, bojovníci z dalších řad nastupovali na místa padlých. K tech. i taktickému zdokonalení f. došlo v Makedonii (Filip Mak. a Alexandr Veliký). V lék. - článek prstu, např. phalanx digiti manus, článek prstu ruky, phalanx distalis. poslední článek prstu.