experiment sociální
experiment sociální, metoda vědeckého. zkoumání a prvek v řízení sociálních jevů a procesů; uskutečňuje se akt. působením na tyto jevy a procesy prostřednictvím nově vytvořených podmínek (odpovídajících cilům zkoumání) k dosažení předem stanovených výsledků. E. s. slouží ke zdokonalování řízení spol., neboť umožňuje předběžně stanovit míru účelnosti a efektivnosti zaváděných opatření v daných sociálních podmínkách (zvýšení produktivity práce, aktivity prac.). Za zákl. etapy e. s. se považují formulace cílového hlediska (například zvýšení hmotné zainteresovanosti na kvalitě výr.), vyhledání pokusného a kontrolního objektu, stanovení význ. proměnných (ukazatelé plánu aj.), určení časového rozvrhu e. s. a měření pokusných proměnných s vyhodnocením výsledků. Věd. sociální experimenty se nejčastěji provádějí v pedag., sociální psychol. a jiných spol. vědách.
