exotismus
exotismus, um. zobrazení vzdálených nebo neznámých zemí a života jejich obyvatel; využívání bás. prostředků cizích, zejm. orient. jazyků (blankvers, sonet, gazel, blues). E. se uplatňoval v liter. nejen jako prostředek tematické i formální neobvyklosti, ale i při řešení dobové spol.filoz. problematiky (v Rousseauově kritice evr. civilizace, k vyjádření mravních ideálů romantismu, v 19. a 20.st. ve spojení se sociální a protikoloniální tematikou). V č. liter. má e. význ. úlohu v díle J. Vrchlického, J. Zeyera, K. Biebla.