exegeze

exegeze [řec.], krit. rozbor a objasnění určitého textu; v užším smyslu náb. motivovaný a teol. zaměřený výklad knih Starého a Nového zákona. Součást hist. apologetiky křesťanství. Systematicky byla e. rozvinuta zejm. v právní vědě, kde slouží výkladu (interpretaci) práva.