etnometodologie
etnometodologie, směr uvnitř fenomenologické sociol., převážně amer. Termín zavedl H. Garfinke (*1917), aby jím označil studium metod, které členové spol. užívají k organizaci a interpretaci svých každodenních činností. E. ostře napadá tzv. tradiční sociologii, kterou nediferencovaně obviňuje z pozitivismu. E. zdůrazňuje význam praktických každodenních činností, situační povahu sociální interakce, kontextovou podmíněnost jaz. a důležitost subj. interpretací sociální zkušenosti. Je krajně subjektivistická, jednostranně mikrosociologická a metodologicky značně neurčitá.
