etická norma

etická norma, obecná míra etické hodnoty charakteristická pro hist. společensky proměnlivý obsah kolektivního vědomí. Spol. historickou podmíněností je určen vývoj e.n. od Sokratova "hlasu svědomí" nebo epikurejského eudaimonismu přes normy kř. morálky, kategorický imperativ až různé koncepce i odmítání etiky pragmatismem.