epiteton
epiteton [řec.], bás. přívlastek, atribut, přímětek - druh tropu; zdůrazňuje, z log. hlediska nadbytečně, určitou kvalitu, příznak podstatného jména, k němuž patří (uzlaté pěsti, zvlněné svaly), nebo vyjadřuje autorův emocionální či hodnotící postoj (ženy krásné ). V moderní poezii se est. účinnost epiteta zakládá na originálním spojení.
