epitel

epitel [řec.], epithelium - tkáň z jedné a více vrstev buněk s trochou mezibuněčné hmoty. Podle prostorového uspořádání: e. plošný (pokožka); e. trámčitý (jatera); e. retikulární (brzlík). Podle funkce: e. krycí (výstelka orgánových dutin a trubic); e. žlázový (v žlázách endokrinních a exokrinních); e. resorpční (sliznice střeva); e. respirační (plicní váčcky); e. smyslový (oku, ucho); e. zárodečný (kanálky varlet).


zpět