energeia
energeia [řec.], termín starořec. filoz. označující činnost, skutečnost. Aristoteles polárními kategoriemi energeia-dynamis rozlišoval aktuální skutečnost předmětu od potenciální možnosti jeho bytí. Tímto zavedl princip vývoje, který rozvinul ve svém pojetí látky (hylé) jako potenciality a akt., jednotícího, entelechií obdařeného tvaru (morfé, eidos). Termín e. překládá již Boëthius a později scholastika jako akt (actus).
