emanace

emanace [lat.], vyzařování, vylučování, vytékání, výron. Ve filoz .- proces vznikání nižšího z vyššího, světa z božstva či ideje. Vyskytuje se v ind. filoz., u Platóna, zvl. u novoplatoniků. Učení e. přejímá gnosticismus a kř. Myšlení. V psychol - vyzařování psychické energie z lidského organismu. V okultismu totožná s domněle materializovanou formou duševní síly.