elektrické hudební nástroje
elektrické hudební nástroje, hud. nástroje, jejichž tóny se tvoří pomocí el. energie; podle vzniku tónu se dělí na nástroje elektrofonické (mechanickoelektrické) a nástroje elektronické. Nástroj slouží jako zdroj el. kmitů, a to a) jako zdroj mechanický (elektrofonické nástroje), například pohyb strun (elektrická kytara) nebo otáčení kolečka (elektrofonické varhany) v magnetickém poli; b) jako zdroj elektronický (elektronické nástroje), tj. el. kmity se tvoří v tónových generátorech (oscilátorech). El. kmity jsou snímány, upravovány a zesilovány elektrostatickými, elmag., fotoelektrickými a elektroakustickými snímači a měněny v reproduktorech (sluchátkách) na slyšitelné kmity. Důležitou složkou obou skupin jsou filtry a měniče amplitudové a frekvenční modulace, které umožňují měnit původně modulované tóny a napodobovat zvuk známých nástrojů nebo vytvářet tóny nových, dosud neznámých barev. Popud ke vzniku těchto nástrojů dala nápadná změna barvy tónů u těch nástrojů, u nichž se použilo el. zesilovačů a reproduktorů pův. jen k zesílení tónů. - E. h. n. jsou většinou klávesové, a to vícehlasé se soustavou manuálů, pedálů a rejstříků, nebo jednohlasé, zpravidla s jedním manuálem, poskytující více intonační volnosti.
