elativ

elativ [-týv, lat.], jaz . a) vyjádření stupně vlastnosti bez srovnávání komparativem (čeština: omezení její míry) nebo superlativem (latina, ruština: velká míra vlastností) nebo slovotvornou prefixací (překrásný, pramálo ) či sufixací ( velikánský ); b) v ugrofinských jazycích pád pohybu zevnitř ven.