duchovědná psychologie
duchovědná psychologie, ideal. psychol. směr 19. a l.pol. 20.st., který proti mechanistickému chápání duševního života položil důraz na problém smyslu a porozumění významu duševních pochodů. V pojetí hl. představitelů (W. Dilthey, E. Spranger) se ústředním pojmem d. p. stala struktura, interpretovaná na zákl. náb. představ v metafyzickém rámci. Přínosem d. p. byl odklon od přírodověd. pozitivismu a příklon k relat. komplexnímu pohledu na osobnost člověka.
