dislokace
dislokace [dy-, lat.] 1. rozložení, rozmístění; odtud dislokovaný a dislokovaně - rozmístěný a rozloženě; 2. krystalografie jedna z poruch kryst. mřížky (nedokonalost geom. uspořádání atomů v krystalu). V.t. porucha v krystalu; 3. tektonická geol. v širším smyslu jakákoli druhotná změna pův. polohy tělesa spojená s deformací hornin, v užším smyslu přemístění na zlomech (v tomto smyslu je d. synonymem pro zlom); 4. lék. dislocatio - vychýlení orgánu nebo jeho části z pův. fyziol. polohy, např. d. kostních úlomků.
