diskriminace obecně
diskriminace [dy-, lat.] 1. právo rozlišování, omezení nebo odnětí práv určité kategorii obyv. pro její pohlaví, rasu, národnost, náb., třídní nebo polit. příslušnost; 2. psychol. mentální proces zjišťování a uvědomování si kvalitativních a kvantitativních rozdílů mezi vnímanými objekty. V psychol. poznávání schopnost postřehnout velmi jemné smyslové rozdíly a reagovat na sotva postřehnutelné senzorické změny; v experimentální psychol. diferencované reakce na rozdílné podněty; v sociální psychol. postoj zal. na vyvozování rozdílů mezi objekty, lidmi nebo skupinami na zákl. kasifikace znaků do tříd se společnými charakteristikami či na zákl. předsudků (rasová d.). Z jevu d. vycházejí směry tzv. diskriminačního učení, které je chápáno jako akt. proces vnímání a postřehování rozdílů s následným zapamatováním.
