diecéze
diecéze [dy-, lat.< řec.] 1. správní jed. v řím. říši v období dominátu. Na zač. 4.st. bylo dvanáct d., z nichž každá měla několik provincií; 2. v kat. a některých jiných církvích základní církevní správní jednotka. Obvod působnosti biskupa, biskupství.
