diastola

diastola [dy-, řec.] 1. liter. dloužení krátké samohlásky z metrických, rýmových či eufonických důvodů ve verši. Hojně se užívala v řec. časoměrném básnictví, kde vyvažovala nesoulad metra a zvukové podoby slova. Jen zcela ojediněle se d. vyskytuje i v rýmu přízvučného verše; 2. lék. diastole - období mezi stahy srdečního svalu, kdy se ochablé části srdce plní krví. Při srdeční frekvenci 75 tepů za min trvá d. 0,53 sekundy.


zpět