diaspora
diaspora [dy-, řec. rozptýlení], 1. ozn. Židů, kteří se od doby babylónského zajetí (586 př.n.l.) usazovali mimo Palestinu. Postupně se termín začal užívat i pro jiné náb. a etnické skupiny, které žijí mimo oblast svého pův. jako národnostní a kulturní menšina, např. čínské diaspory v USA; 2. bot. orgán nebo část rostliny oddělená od mateřské rostliny, která slouží k rozmnožování a rozšiřování druhu. U řas je množství typů d. (aplanospora, hormogonie, karpozoospora). Mechorosty a kapraďorosty se šíří nejvíce výtrusy. D. cévnatých rostlin jsou semena, plody, cibulky, části trsu. Výjimečně se může stát d. nespecializovaný orgán, např. náhodně ulomená větévka, která zakoření. V procesu evoluce se různé d. přizpůsobily dopravě prostřednictvím některého pohyblivého média - vzduchu, vody nebo živočichů.
