diamagnetismus

diamagnetismus [dy-tyz-, řec.], vznik magnetizace orientované proti magnetujícímu poli. Vyskytuje se ve všechlátkách, v paramagn. a feromagn. je však překryt magnetizací ve směru pole, podmíněnou orientací magn. momentů atomů či molekul. Látky vykazující pouze d. se nazývají diamagnetické. Jejich magn. susceptibilita je záporná, řádu 10-6, teplotně prakticky nezávislá. Supravodiče se v důsledku Meissnerova efektu jeví jako dokonalá diamagnetika, magnetizace plně kompenzuje vnější pole uvnitř supravodiče.