deus sive natura
deus sive natura [sí- nátú-, lat.], bůh neboli příroda - východisko panteismu a mater. monismu B. Spinozy, který se tímto rozpuštěním boha v přírodě postavil proti božské transcendenci; vyšel z představy substance, která je příčinou sebe samé (causa sui) i všech věcí. Toto pojetí mělo velký význam pro vývoj mater. i ateismu.