detence
detence [lat.], právo faktické ovládání věci určitou osobou, přičemž tato osoba nemá vůli mít věc pro sebe, nenakládá s ní jako s vlastní; d. může být oprávněná (např. věc vypůjčená) nebo neoprávněná. Odtud příd. jm. detenční a přísl. detenčně. V.t. držba.
