detektor záření
detektor záření, zařízení ke zjišťování jad. záření. Různé typy detektorů využívají různé druhy interakce hmoty s jad. zářením (ionizace, luminiscence, Čerenkovovo záření, změna vodivosti polovodičů a dielektrik). Nejrozšířenější jsou a) d. z. s plynovou náplní, pracující na principu ionizace plynu při průchodu jad. záření; b) scintilační d. z., využívající luminiscenci při průchodu jad. záření hmotou; c) polovodičové d. z., využívající změny vodivosti polovodivých materiálů při průchodu jad. záření. Zvláštní skupinu tvoří d. z., ve kterých se registrují dráhy nabitých částic (mlžné a bublinkové komory). - V lék. jsou scintilační d. z. používány v nukleární medicíně k měření energie záření X nebo γ, vysílané z radioakt. látky vpravené do organismu; d. z. studni cový, určený pro měření radioakt. vzorků s nízkou aktivitou, kdy krystal scintilačního d. z. je umístěn v tlusté vrstvě kolem vzorku; d. z. celotělový, umožňující pomocí jednoho nebo i více velkoobjemových scintilačních d. z. stanovit celou radioakt. vlidském těle. Vyšetřovaná osoba se měří buď ve zvlášť zhotoveném křesle, nebo na lůžku při použití více d. z. Pro kontrolu vnitřního zamoření prac. v radioakt. prostředí se užívají zvlášť citlivé d. z. a silné stínění místnosti, ve které je umístěn celotělový d. z., aby se odfiltrovalo kosmické záření.
