deska
deska, 1. geol. část zemské kůry ohraničená zlomy. Převládá rozměr horizontální (proti bloku) nad vertikálním (tloušťkou, mocností d.). Litosférické d. mají plochu řádově tisíce km2, tloušťku kolem 100 km; 2. stav. a) plošná stav. konstrukce, popř. konstrukční prvek, jejíž horní a dolní hranici tvoří dvě spolu zpravidla rovnoběžné roviny; b) konstrukční materiál používaný ve stav., např. d. betonová, d. dřevěná (řezivo, prkna), d. zušlechtěná (tvrzené dřevo, překližka), d. umělá (dřevotřísková, dřevovláknitá, lignátová); 3. polygr. a) d. tisková z kovu nebo jiného materiálu, např. plastu, dřeva apod., určená ke zhotovení tiskové formy; b) d. knižní, vnější obal knižního bloku zhotovený z přířezů lepenky a hřbetníku; polepuje se papírem, plátnem, kůží nebo jiným materiálem.
