deprese nemoc
deprese, lék. depressio - citový stav projevující se smutnou náladou, charakterizovanou ztrátou jistoty a zájmů, pocitem méněcennosti, zpomaleným myšlením, lítostivostí, úzkostností; prožitkové uzavření se jedince vůči okolí, doprovázené ulpíváním na představách trudnomyslného charakteru. D. je přiměřenou odezvou na skličující podnět nebo situaci (depresívní nálada). V psychiatrii porucha emocí, jejíž chorobnost spočívá: a) v nepřítomnosti skličujícího podnětu (d. endogenní, způsobená vnitřními, bioch. přičinami); b) v nepřiměřeně dlouhé reakci na existující podnět (d. exogenní, tj. reaktivní, popř. neurotická, způsobená psychickou indispozicí). Zvl. kategorii tvoří tzv. d. involuční, objevující se v podobě dlouhotrvající depresívní nálady v 2.pol. a na sklonku života jako důsledek celkového stárnutí. Hl. příčinami d. jsou psychická labilita, silné a dlouhotrvající emocionální otřesy, globální stresy (d. jako civilizační choroba) ap. Různé druhy d. tvoří kontinuum mezi póly ryze endogenních a ryze exogenních (reaktivních, neurotických) depresí. Směrem k endogennímu pólu vzrůstá význam farmakoterapie, opačným směrem psychoterapie. Hov. depka - mít depku.
