deklamace
deklamace [lat.] 1. div. způsob mluveného přednesu, zvýrazňující hlasovými prostředky zvukové kvality textu při recitaci, řečnictví a v herectví, jež se v minulosti nazývalo někdy též uměním deklamace. Odtud též deklamovat, tj. řecnicky přednášet; 2. hud. melodické a rytmické vystižení přízvuku a délky mluveného slova ve vokální hudbě.
