degazace
degazace 1. geochem . proces, při němž se horniny, popř. velké geol. celky odplyňují. Např. d. zemského pláště se vytvořila atmosféra;2. hor . odsávání plynu (metanu) z nově otvíraných polí při přípravě k dobývání nebo již přímo před dobýváním. Hlubinnými vrty z povrchu se odplyňují uhelné sloje i průvodní horniny. Získaný plyn se využívá průmyslově. Preventivně lze snižovat plynodajnost na čelbě dlouhých důlních děl systematickou d. bez zřetele k přítomnosti přídatných komunikací plynů. Na obvodu důlního díla se systematicky vrtají degazační vrty v předstihu před postupující čelbou, jde-li o trvale vysokou plynodajnost. Při nebezpečných plynodajných pásmech se v ose důlního díla vrtají ochranné vrty, které mají stálý předstih před čelbou díla 5 až 20 m. Při navrtání plynodajného pásma se dělají další vrty a napojují se na degazační systém.
