dedukce
dedukce [lat.], slov. dedukcia, ang. deduction - typ usuzování a metoda zkoumání, při níž se z premis použitím určitých pravidel dospívá k novému tvrzení, tzv. závěru, důsledku. Je přechodem od obecného ke zvláštnímu. Ačkoli termín d. použil až A. M. T. S. Boëthius, v důkaz. prostředcích d. užíval již Aristoteles (První analytiky). F. Bacon (a tradice angl. empirismu) vyzdvihoval pravost poznání v indukci, R. Descartes považoval d. za protiklad intuice. Odtud dedukovat - zkoumat pomocí výchozí premise k závěru; hov. vydedukovat - "přijít (něčemu) na kloub".
