důlní plyny
důlní plyny, směs vzduchu a plynů vznikajících rozkladem organických látek, výfukových plynů i plynů při trhacích pracích. Vyskytují se hl. v uhelných dolech. Jsou většinou jedovaté nebo jinak škodlivé (např. ředí obsah kyslíku v ovzduší). Charakteristika jednotlivých složek d. p. podle jejich závažnosti: a) kyslík se spotřebuje v dole při dýchání, při provozu spalovacích motorů a hl. při okysličování uhlí a hnití dřeva. Důlní ovzduší obsahující méně než 20% kyslíku je již závadné; b) oxid uhličitý vzniká v dolech dýcháním, oxydací z hoření a z výronů. Není jedovatý, ale při jeho obsahu v ovzduší 3% a více se člověk dusí; c) metan není jedovatý, ale zřeďuje obsah kyslíku v důlním ovzduší. Ve směsi se vzduchem je výbušný. Rozmezí výbušnosti je od 5% do 14% jeho obsahu v důlním ovzduší. Místní koncentrace je dovolena do 1%; d) oxid uhelnatý je prudce jedovatý. Vzniká při provozu dieselových lokomotiv, při zapaření uhlí a důlních požárech nebo při výbuších uhelného prachu. Již při jeho poměrně malé koncentraci v ovzduší hrozí zadušení. Předpisy povolují koncentraci oxidu uhelnatého v dolech 0,003%; e) oxidy dusíku vznikají při trhacích pracích. Působí nepříznivě na lidský organismus.
