dělitelnost
dělitelnost 1. mat . vlastnost celých čísel (čí mnohočlenů); celé číslo a je dělitelné přirozeným číslem b, je-li podíl a: b celé číslo. Existují pravidla d.: číslo (např. 5 436) je dělitelné 9, je-li ciferný součet (5 + 4 + 3 + 6 = 18) dělitelný 9. Každé celé číslo lze rozložit v prvočinitele, tj. v součin prvočísel, např. 56 = (2 . 2 . 2 . 7). V.t. společný dělitel; společný násobek;2. geol . přírodní vlastnost pevné horniny odlučovat se nebo dělit podle ploch snížené soudržnosti, mnohde rovnoběžných (plochy pův. tečení, vrstevní plochy v sedimentech, plochy břidličnatosti, pukliny, trhliny, kliváž).
