démos
démos [řec.], ve starověkých Athénách zákl. územně správní jed. se zvl. kultem a samosprávou. Příslušnost do dému byla dědičná a trvala i po přestěhování do jiného dému. Kleisthenova reforma (konec 6.st. př.n.l.) vymezovala d. jako územní a správní jednotku m. státu. Udaj o domovském d. (démotikon) byl oficiální součástí jména. V čele úředníků d. stál démarchos.