dánské výtvarné umění
dánské výtvarné umění, období vikinského um. bylo oslabováno pronikáním kř. od 9.st., které d. v. u. začlenilo do evr. kontextu. V rom. období převažovala cihlová arch. (rotundy na Bornholmu), kamenné reliéfy a zlatnictví, v gotice něm. a angl. vlivy; reformace se projevila antium. tendencemi. V renes. dominovaly vlivy it. a vlámské (zámky Kronborg, Rosenborg, kodaňská burza), soch. (zvl. pomníky, řezbářská a kamenická arch. výzdoba) i mal. ovládaly cizí, zejm. niz. mistři, podobně i v baroku (zámek Charlottenburg). Od pol. 18.st. sílila domácí tvorba (B. Thorvaldsen, zal. Akademie), romant. 19.st., odpovídající domácím tradicím a opírající se o sev. mytologii, výrazně ovlivnil zahr. umělce (A. Runge, C. D. Friedrich. C. Dahl). Ve 20.st. se d. v. u. vyrovnává se západoevr. um. proudy; rozvíjí se zejm. arch. (univ. v Arhusu), soch. a real. grafika (H. Bidstrup). D. v. u. se orientuje zejm. na tvorbu životního prostředí v souladu s domácími formálními a materiálovými tradicemi (arch., um. řemeslo, design) a v návaznosti na koncepce Bauhausu a Le Corbusiera (radnice v Rødovre).
