cyrilometodějská misie
cyrilometodějská misie, vyslání soluňských Reků, duchovních Konstantina (Cyrila) a jeho bratra Metoděje, byz. císařem Michalem III. na Velkou Moravu 863 na žádost velkomoravského vládce Rostislava, který chtěl vytvořit na Velké Moravě samostatnou círk. organizaci nezávislou na bavorském episkopátu. Hl. úkolem misie bylo proto vzdělat dostatečný počet domácích kněží. Obtížnou výuku latině nebo řečtině oba bratři obešli tím, že vyučovali v domácím jazyku (staroslověnštině), pro který vytvořil Konstantin vhodné písmo (hlaholici) a do něhož přeložili části bible i právní texty. Staroslověnštinu užívali i v liturgii. Svůj úkol splnili 867, avšak na zpáteční cestě do Konstantinopole je povolal papež do Říma a 869 ustanovil Metoděje arcibiskupem sirmijským s pravomocí hl. na Moravě. Konstantin zemřel 14. 2. 869 v Římě, Metoděj se vrátil na Moravu (od 880 se zval arcibiskupem moravským). Jeho lpění na slovanské liturgii, které vyvolávalo neustálé spory s bavorským episkopátem, však přinášelo knížeti Svatoplukovi politické obtíže. Proto po Metodějově smrti (6. 4. 885) slovanskou liturgii zakázal. Vyhnaní Metodějovi žáci se uchýlili do Charvátska a Bulharska, odkud se slovanské písemnictví rozšířilo i na Rus a dalo základ kultuře větší části již. a vých. Slovanů.
