contado
contado [kontá-, it.], ozn. užívané pro středověké it. m. panství; pův. okruh působnosti městských biskupů, kteří v 10.-ll. st. získali svrchovanost nad feudály ve své diecézi. Ve 12.st. se suverénem v c. staly zejm. v sev. Itálii městské komuny, které c. plánovitě hosp. využívaly. Slechtické rody byly často nuceny přesídlit do středisek c., kde splývaly s m. patriciátem. Proces vytváření m. států a rozklad feud. říšské správy se snažil bez úspěchu zastavit císař Fridrich l. Barbarossa.
