consecutio temporum

consecutio temporum [kon-kúcijó, lat.], souslednost časů - zásada užívání slovesných časů v souvětí; vyjadřuje vztah časové následnosti, resp. závislosti slovesných dějů mezi větou řídící (hlavní) a větou podřízenou (vedlejší). Uplatňuje se v jazycích s rozvinutým systémem slovesných časů, zejm. v klas. latině, a ve zjednodušené formě v moderních jaz. (angl., něm., francouzském).


zpět