clona

clona 1. zařízení k omezení průtoku plynů, kapalin ap. Např. v měřicí technice stěna s kruhovým otvorem vložená do potrubí, používaná pro měření průtoku z rozdílu tlaků před clonou a za ní; c. vzduchová v klimatizaci, kde proud vzduchu zabraňuje proniknutí chladu nebo tepla do chráněných prostor. C. proti sálání tepla (např. u pecí) slouží ke snížení intenzity osálání pracoviště, obvykle tuhé (ocelové, hliníkové, asbestové) desky, popř. vodní sprchy;2. opt . (a analogicky v jiných oblastech) součástka zabraňující přímému pohledu na světelný zdrojvněkterémsměru.C.bývásložena např. z pásků rozptylné či neprůsvitné látky, ze soustředných prstenců; 3.fot .a polygr .zařízení fot. objektivu ke změně účinného otvoru buď plynulou změnou otvoru -irisová clona, nebo neplynulou změnou (starší typ) - zasunovatelné clony s otvorem určité velikosti a tvaru, jež se ručně postupně zasunují do zářezu v tubusu objektivu. V.t. fotografická clona.