civitas
civitas [cí-tás, lat.] 1. řím. obč. právo, státní občanství; pův. platné jen pro patricie, později rozšířeno i na plebeje, od 90 př.n.l. udíleno i spojeneckým obcím Říma. 212 n.l. poskytnuto Caracallou téměř všem svobodným obyv. řím. říše; 2. obec, m. stát (ve starověku v lat. oblasti jistá obdoba řec. polis); 3. ve středověku lat. termín pro město.
