cirkulace atmosféry
cirkulace atmosféry, souhrn atmosférických vzdušných proudů nejrůznějších prostorových, časových a energetických měřítek zabezpečujících zonální, meridionální i vertikální výměnu vzduchu. Souhrn atmosférických proudů planetárního rozměru obepínajících celou zeměkouli nebo její značnou část se nazývá všeobecná c. a.; cirkulaci nad relativně malými oblastmi zemského povrchu vyvolanou místními nehomogenitami zemského povrchu, vertikální členitostí a podobnými zvláštnostmi nazýváme místní cirkulací. Všeobecná c. a. vzniká vlivem nerovnoměrného rozložení hodnot radiační bilance na Zemi, její mechanismus se komplikuje zemskou rotací, rozložením moří, třením aj. Do všeobecné cirkulace patří např. pasáty, monzuny, proudění spojené se střídáním cyklonálních a anticyklonálních oblastí v mimotropických šířkách. Mezi nejdůležitější typy místní cirkulace patří mořské a pevninské vánky, svahové větry, horské a údolní větry. Főhn a bóra jsou místními větry, protože jsou vázány na určité místní podmínky, netvoří však uzavřené místní cirkulační systémy.
