chromatografie
chromatografie [řec.], chem. fyz. způsob analytického nebo preparativního dělení směsí plynných látek nebo látek v kapalných roztocích mezi 2 fáze (stacionární a mobilní). Podle separačního principu je ch. absorpční, rozdělovací, měničová (na ionexech), popř. založená na sítovém efektu (viz gelová filtrace). Podle uspořádání stacionární fáze se rozlišuje ch. sloupcová (kolonová) a plošná (papírová, tenkovrstvá). Při eluční ch. se směs dělených látek nanese na začátek stacionární fáze (např. silikagel v koloně nebo okraj papíru) a vymývá (eluuje) se mobilní fází (rozpouštědlem). Složky směsi se rozpouštějí a postupují vrstvou stacionární fáze různou rychlostí, poněvadž s ní interagují v nestejné míře, takže se rozdělí do izolovaných zón. Ch. je velmi selektivní a citlivá a uplatňuje se při analýze velmi složitých směsí anorg. i org. látek.
