chlorace
chlorace [řec.], chem. reakce zavádějící do slouč. chlor. Ch. je nejvýznamnějším typem halogenace. Jako činidla se používají zejm. plynný chlor, chloridy a oxychloridy fosforu a síry, chlorovodík. Ch. má význam při výr. četných chlorovaných látek, např. chloralu, chloroctové kyseliny, chlorbenzenu, 1, 2, 3, 4, 5, 6-hexachlorcyklohexanu a řady chlorovaných rozpouštědel.
