chemické inženýrství
chemické inženýrství, teorie chemické techniky - odvětví inženýrství; vědní obor zabývající se inženýrskotech. problémy zejm. chem., potr., farm. průmyslu. Zákl. posláním ch. i. je přenos v laboratoři vyvinutých procesů do vědecky optimální formy prům. procesu včetně stanovení výrobní kapacity, potřeby surovin a energie. Ch. i. se rozvíjelo v l.pol. 20.st., kdy nahradilo empirické a řemeslné postupy; umožnilo rozvoj chem. velkovýroby teor. zpracováním koncepce a zavedením tzv. zákl. (jednotkových) operací, např. sušení, míchání, filtrace, fluidace, drcení, granulace, destilace, absorpce, extrakce, krystalizace, sublimace, tepelné výměny, z nichž je možno sestavit každý technol. postup. V pol. 50.let byla rozvinuta teorie společných základů ch. i. pro proudění, sdílení tepla, hmoty a hybnosti, rovnováhy a kinetiky chem. reakcí. Použití samočinných počítačů při řešení velmi složitých matematických vztahů umožnilo další kvalitativní rozvoj ch. i., např. v hydrodynamice, sdílení tepla a hmoty, reaktorovém a systémovém inženýrství. Na ch. i. navazují obory chem. technologie, chem. stroj., automatizace a ekonomie.
