charisma
charisma, 1. sociol. zvláštní nadání, obdaření určité osoby (vůdce, proroka, kazatele, polit. činitele) nebo úkonu, instituce či symbolu vlastnostmi výjimečnosti, nadpřirozenosti, neomylnosti nebo svatosti v očích určítého okruhu stoupenců. Do sociol. termín zavedli E. Troeltsch, M. Weber; odtud přeneseně osobní přitažlivost - např. velmi charismatický politik; 2. náb. domnělá schopnost nadpřirozeného původu, tzv. dar boží milosti (moudrosti, uzdravování). V raném kř. ch. vlastnosti připisovány význ. osobám, zejm. panovníkům.
