chalkogeny
chalkogeny [-gé-, řec.], skupinový název pro pět chem. prvků VI.B skupiny periodické soustavy: kyslík, síru, selen, tellur a polonium. Od kyslíku k poloniu stoupá kovový charakter, měrná hmotnost, atomové objemy, t.t. a t.v. S vodíkem tvoří těkavé slouč. složení H2M, jejichž stálost se stoupajícím at. číslem klesá, stoupá však jejich síla jako kyselin. Oxidy MO2 a MO3 jsou anhydridy příslušných kys., jejichž stálost i síla klesá od síry k telluru. Halogenidy typu M2Cl2 a M2Br2 existují pouze u síry a selenu. Nejvyšší oxidační číslo VI je u fluoridů MF6, které tvoří stálé, plynné, snadno těkavé látky. Ch. tvoří i halogenid-oxidy MO2 a MO2X2. U síry se vyskytují alotropické modifikace (kosočtverečná, jednoklonná, plastická, sirný květ), význačná je i tvorba polysloučenin, např. polysulfidů M2Sx (X = 2-9) nebo kys. polythionových H2SxO6 (X = 2-6). Ve slouč. s kovy je oxidační číslo -Il, s nekovy Il, IV, VI.
