arabská říše
arabská říše, chalífát - arabský centralizovaný feudální stát v 7.-10.st. Založení spjato se vznikem islámu, který tvořil politický a ideologický rámec k sjednocení arabských kmenů a začátku feudálního státu. Po Muhammadově smrti (632) až do 661 vládli volení chalífové. První etapa výbojů : 634-37 dobyta Palestina (Amr ibn al-Ás), Sýrie, do 650 okupován Irán, pak Arménie a Gruzie, od 651 zač. náporu na Stř. Asii. 642 dobyta egyptská Alexandrie, pak Kypr a Kyrenaika. 656-70 došlo k občanské válce mezi Alím a Mu'ávijou l. - zakladatelem umajjovské dynastie; dočasné přerušení výbojů. Ve druhé etapě 670-720 dobyt Maghrib a Pyrenejský poloostrov (732 Arabové zastaveni u Poitiers ve Francii) a současně 705-15 dobyta západní Indie, část Střední Asie až k Syrdarji. Hranice s Byzancí se ustálila v Kilikii. - Hlavou a. ř. byl chalífa, sídlící za Umajjovců v Damašku (od 661), za Abbásovců v Bagdádu (od 762). A. ř. se dělila na provincie, ale správa byla silně centralizována. Arabští muslimové tvořili privilegovanou vrstvu to bylo jedním z důvodů poměrně rychlé islamizace a přijetí mnoha prvků arabské kultury u podmaněných národů. Odpor Umajjovců proti zrovnoprávnění muslimů-Nearabů a narůstající vnitřní rozpory vedly ke změně dynastie - nastoupili Abbásovci. A.ř. se stala feudální despocií; sílila moc feudálů a chalífa se musel opírat o námezdní vojáky, kteří od poloviny 8.st. fakticky přebírali vládu. Současně probíhal proces dezintegrace; vedle bagdádského chalífátu vznikly i chalífáty córdobský (8. až l l.st.), fátimovský (10.-12.st.) a řada nezávislých států s vlastními dynastiemi. Koncem 10.st. a. ř. jako jednotný celek zanikla. Viz mapa str. 210.
