cembalo
cembalo [čem-, it.], clavicembalo, fr. clavecin - hud. nástroj strunný klávesový; jeden z předchůdců klavíru. Struny různých délek (každá vydává jeden tón), napjaté nad rezonanční deskou, jsou rozeznívány zadrhováním (trsáním) kožených nebo kovových háčků (pův. havraních brků). Zvuk c. nelze dynamicky měnit; k dosažení různé síly a barvy se používají ruční nebo nožní rejstříky (loutnový, harfový, oktávové spoje), jimiž se uvádějí do funkce dusítka a potahy strun. Větší nástroje mají po vzoru varhan dva, někdy i tři manuály. Tónový rozsah C (nebo F1) - f3. - Zvl. druhem c. je spinet, který má klaviaturu umístěnou na delší straně podél strun. Podobný menší nástroj je virginal, tvar křídla mělo klavicytherium. - C. se vyvinulo na konci 14. st.; doba rozkvětu je zhruba 16.-pol. 18.st. V prvních letech 19.st. z hud. praxe vymizelo (rozšíření kladívkového klavíru), ve 20.st. znovu používáno, zvl. k reprodukci staré hud. v pův. nástrojovém obsazení.
