causa finalis
causa finalis [kauza -ná-, lat.], konečná příčina; filoz. účel, kvůli němuž něco vzniká nebo se děje. Formulována Aristotelem; scholastika i obj. ideal. (G. W. Leibniz, Ch. Wolff) ji v duchu teleologického pojetí světa ztotožňují s bohem.
