církevní stát
církevní stát, Patrimonium sancti Petri, území ve středozáp. části Apeninského poloostrova (Sabina, Campagna) se středem v Římě, na které si řím. papežové činili od 8. do ll.st. nároky jako světští panovníci. Počátky c. s. již ve 4.st., kdy papežové získali v Itálii rozsáhlé statky a s nimi i značnou polit. moc. Své nároky opírali o falešnou darovaci listinu Konstantina Velikého, potvrzenou však Karlem Velikým. Papežové vládli na území c. s. jako absolutističtí monarchové až do 1870, kdy byl c. s. připojen k Itálii. Teprve tzv. lateránskými smlouvami 1929 s it. fašist. vládou obnovena vládní moc papežů nad územím Vatikánu. V.t. Vatikán.
